Zdravější a bělejší úsměv za 10 minut denně. Jak na to?
· aktualizováno · 11 min čtení

Zuby jsou velmi důležitou součástí lidského těla. Dokáží nám však nadělat i pořádně starosti. Jak se o ně nejlépe postarat?
Stručně: Zuby se čistí fluoridovou pastou dvakrát denně přibližně 2 minuty, a to včetně pravidelného čištění mezizubních prostor nití nebo mezizubním kartáčkem. To vše se vejde do zhruba 10 minut denně. Po čištění se ústa neoplachují. Zubní lékař by vás měl prohlédnout alespoň jednou ročně. Krvácení dásní, otok nebo bolest patří k zubaři, nikoli na čekání.
Zuby jsou velmi důležitou součástí lidského těla. Dokážou nám však nadělat i pořádné starosti. Jak se o ně nejlépe postarat? Níže najdete celý denní postup krok za krokem, vysvětlení, proč na každém kroku záleží, a upozornění na chyby, které dělá mnoho lidí.
Klíčová fakta
- Zuby je potřeba čistit fluoridovou zubní pastou dvakrát denně po dobu přibližně 2 minut (NHS).
- Pro dospělé se doporučuje pasta s alespoň 1 350 ppm fluoridu (NHS).
- Po čištění se plive, ale ústa se nevyplachují vodou ani ústní vodou, aby fluorid zůstal na zubech (NHS).
- Mezizubní prostory je třeba čistit každý den nití nebo mezizubním kartáčkem (NHS).
- Hlavní příčinou kazu a zánětu dásní je zubní povlak a cukr. Oba jdou do značné míry ovlivnit denní péčí (WHO).
- Mezi onemocněním dásní a srdečně-cévními chorobami existuje souvislost, nejde ale o prokázanou příčinu (konsenzus odborných společností).
Proč se starat o svůj chrup?
Ústní hygiena je důležitá pro celé tělo. Existuje obrovské množství důvodů, proč se věnovat zdraví zubů, od estetických až po zdravotní. Čištění zubů je jednoduchá činnost, kterou můžete praktikovat v pohodlí domova a měla by se z ní stát (alespoň) ranní a večerní rutina.
Podle Světové zdravotnické organizace patří ústní nemoci mezi nejrozšířenější zdravotní problémy na světě, přitom jsou do značné míry předcházitelné. Nejčastějším z nich je zubní kaz, který vzniká tehdy, když bakterie v zubním povlaku přeměňují cukry z jídla a pití na kyseliny, které zub postupně poškozují (WHO).
Nedostatečná péče může souviset s následnými obtížemi:
- onemocnění dásní může vést ke ztrátě zubů a zánětům v ústech,
- odborná shoda z roku 2013 konstatuje, že lidé s těžkým onemocněním dásní mají vyšší riziko srdečně-cévních příhod. Jde o souvislost nezávislou na dalších rizicích, ale zubní péče sama o sobě srdeční choroby neléčí ani nepředchází (konsenzus EFP/AAP),
- přehled šesti studií s více než 200 tisíci osobami zjistil, že lidé s onemocněním dásní mají vyšší pravděpodobnost poruch erekce (poměr šancí 2,56). Jde o souvislost, kterou studie nedokazují jako příčinu. O vlivu na plodnost nelze na základě dostupných údajů nic tvrdit.
Paradentóza
Jedná se o závažnější formu onemocnění dásní, kterou musí léčit zubař. Vyskytuje se poměrně často a pokud se neléčí, může vést k bolestem, krvácení z dásní, bolestivým problémům se žvýkáním a dokonce ke ztrátě zubů. Dá se jí předejít dostatečnou ústní hygienou.
Typické příznaky jsou krvácení dásní při čištění zubů nebo žvýkání tvrdých potravin (například jablek), otok, zarudnutí, citlivost, zápach z úst a stahování dásní. Zub se může začít viklat (NHS). Pokud některý z těchto příznaků máte, objednejte se k zubnímu lékaři. Samotným čištěním se pokročilé onemocnění nevyřeší.
💡 Sklovina na povrchu zubu je nejtvrdší částí lidského těla. Pokud se ale jednou poškodí, sama se nenahradí, proto je prevence tak důležitá.
Nejen zubní pasta, ale i jídlo chrání vaše zuby
Asi se právě pozastavujete nad touto souvislostí. Jde o to, že díky přijatému jídlu dostáváte do těla i živiny a vitamíny, které zuby potřebují. Druhou stranou mince je fakt, že jídlo a nápoje mohou mít vliv na nevzhledné zabarvení zubů. Povrchové zabarvení a povlak z velké části odstraní pravidelné čištění, a to i obyčejná fluoridová zubní pasta. Pokud vás zabarvení trápí, ověřte si u zubního lékaře nebo dentální hygienistky, co je možné bezpečně udělat.
Největší vliv na zdraví zubů má to, kolik a jak často jíte a pijete cukr. Podle WHO jsou volné cukry (cukr přidaný do potravin a nápojů, ale i cukr z medu, sirupů a ovocných šťáv) hlavní příčinou kazu. Čím častěji se zuby dostávají do kontaktu s cukrem, tím víc času mají bakterie na tvorbu kyselin. Proto platí, že důležitější než množství bývá četnost: neustálé mlsání škodí víc než jeden dezert po obědě.
Jídlo po sobě zanechává zbytky. Voda po jídle sice pomáhá je spláchnout, čištění ale nenahrazuje.
💡 Cukr a alkohol jsou největšími nepřáteli vašeho zářivého úsměvu. WHO řadí příjem cukru, tabák, alkohol a špatnou hygienu mezi hlavní rizikové faktory ústních nemocí.
Jak nejlépe pečovat o zuby: 10 minut denně pro zdraví
Mytí zubů je rutina, která by měla být stejná každý den, a to ráno i večer. Rozhodně nechoďte spát, pokud jste si neumyli zuby, připravujete tak živnou půdu bakteriím. NHS zdůrazňuje, že čištění před spaním je nejdůležitější.
Samotné čištění by mělo trvat alespoň 2 minuty, abyste ústa zbavili všech zbytků jídla. Nesprávné čištění vede k hromadění povlaku a vzniku zubního kamene. Čistěte vnitřní, vnější i žvýkací plochy všech zubů, ani ty zadní nevynechávejte. Správně by měl být použit krouživý pohyb zubního kartáčku.
Některé praktické poznámky podle NHS:
- Nezáleží na tom, zda používáte ruční, nebo elektrický kartáček. Důležité je vyčistit všechny plochy všech zubů. Elektrický ale někomu usnadní důkladné čištění.
- Pro většinu dospělých stačí kartáček s malou hlavou a štětinami střední nebo měkké tvrdosti.
- Dospělí by měli používat pastu s fluoridem alespoň 1 350 ppm. Množství fluoridu najdete na obalu.
- Zubní kartáček je třeba vyměnit pravidelně, zubní lékaři obecně doporučují každé 3 až 4 měsíce, nebo dříve, když jsou štětiny rozcuchané.
- Dětem do 7 let je potřeba s čištěním pomáhat nebo dohlížet na ně.
💡 Po čištění pastu vyplivněte, ale ústa nevyplachujte. Fluorid zůstává na zubech a chrání je déle.
Následuje zubní nit
Po čištění by mělo následovat nesmírně důležité použití zubní nitě nebo mezizubního kartáčku na odstranění drobných částeček jídla, které se zachytily mezi zuby. Mnozí lidé tuto část zubní hygieny vynechávají, zubní nit jim však může ušetřit mnoho problémů a v konečném důsledku i peněz a vaše zdraví.
Podle NHS může pravidelné používání nitě pomoci snížit riziko onemocnění dásní, zubního kazu a zápachu z úst, protože odstraňuje povlak podél dásně. Postup je jednoduchý:
- Odmotejte kus nitě dlouhý přibližně 30 až 45 cm a napněte jej mezi prsty.
- Jemně zasuňte nit mezi zuby až k dásni.
- Nit ohněte do tvaru písmene C kolem zubu a šetrně ji posouvejte nahoru a dolů.
- Opakujte u každého zubu čistým úsekem nitě.
NHS doporučuje nit používat před čištěním zubů. Tam, kde mezi zuby máte větší mezery, vám může lépe vyhovovat mezizubní kartáček, který by měl mezi zuby těsně sedět. Dřevěným párátkům se NHS vyhýbá, protože mohou poranit dáseň.
Myslete i na jazyk
Často se na něj zapomíná, ale i na jazyku se tvoří povlak, který v konečném důsledku může způsobit zápach z úst či přispět k dalším problémům. Mnohé „klasické“ zubní kartáčky mají z opačné strany zdrsněný povrch určený právě na čištění jazyka. Čistěte jej jemně, ne silou, abyste jazyk nepoškrábali.
Dílo dokončí ústní voda?
Ústní voda je doplněk, nikoli povinnost. Podle NHS může ústní voda s fluoridem pomoci předcházet kazu, ale nepoužívejte ji bezprostředně po čištění zubů, protože by smyla koncentrovaný fluorid z pasty. Vhodnější je zvolit jinou denní dobu, například po obědě, a po použití 30 minut nejíst ani nepít.
💡 Žvýkačka bez cukru může po jídle podpořit tvorbu slin, čištění zubů ale nenahradí.
Přečtěte si také: Měli byste vědět: Jaký dopad na zdraví mají volné radikály?
Tabulka: denní režim
| Kdy | Co | Jak dlouho |
|---|---|---|
| Ráno | čištění fluoridovou pastou, nezapomenout na vnitřní a žvýkací plochy | asi 2 minuty |
| Během dne | mezizubní nit nebo kartáček, alespoň jednou, nejlépe před čištěním | asi 2 až 3 minuty |
| Po obědě (volitelně) | ústní voda s fluoridem, pokud ji používáte | asi 1 minuta |
| Večer | čištění fluoridovou pastou, vypláchnout jen vyplivnutím | asi 2 minuty |
| Jednou denně | šetrné očištění jazyka | asi 30 sekund |
| Alespoň jednou ročně | prohlídka u zubního lékaře | dle objednání |
Jak pečovat o zuby s rovnátky?
Pro drobné částečky jídla může být strojek téměř dokonalou skrýší. Pokud však použijete zubní kartáček s měkčím dotykem, můžete si poradit i s nimi, protože se dostane i do těžko dostupných míst. Zkuste namísto dvakrát denně vyčistit ústní dutinu po každém jídle. Tím snadněji předejdete potížím.
U rovnátek jsou důležité mezizubní kartáčky nebo speciální nit, která prochází pod drátkem. Konkrétní postup vám ukáže ortodontista nebo dentální hygienistka. Pokud rovnátko způsobuje bolest nebo se uvolní drátek, kontaktujte ortodontistu.
Navštěvujte svého zubaře
Ruku na srdce: jak často navštěvujete svého dentistu, aby vám zkontroloval stav ústní dutiny? Měli byste ho totiž navštěvovat minimálně jednou ročně. Konkrétní interval ale určí zubní lékař podle toho, v jakém stavu máte zuby a dásně. Při rizikovějších stavech, například při cukrovce nebo v těhotenství, bývají kontroly častější.
Pokud máte problémy se zuby, návštěvu zubního lékaře neodkládejte. Včas zachycený kaz nebo zánět dásní se léčí snáz, levněji a šetrněji než pokročilý stav.
Kdy k lékaři
Volejte 155 nebo 112, pokud:
- po úrazu nebo zánětu zubu otéká obličej, krk nebo jazyk a máte potíže s polykáním nebo dýcháním,
- po úrazu hlavy a obličeje ztratíte vědomí, zvracíte nebo jste zmatení,
- krvácení z úst nepřestává ani po několikaminutovém stlačení čistým obvazem.
Jděte k lékaři ještě týž den (zubní pohotovost), pokud:
- máte silnou bolest zubu, otok tváře nebo horečku,
- vám byl úrazem vyražen zub (uchovejte jej a ihned se dostavte na pohotovost),
- se objevil hnis, hořká chuť nebo píštěl na dásni.
Objednejte se k zubnímu lékaři, pokud:
- dásně krvácejí při čištění nebo při kousání tvrdých potravin,
- jsou dásně oteklé, zarudlé, citlivé nebo se stahují,
- máte dlouhodobý zápach z úst,
- se vám zub viklá,
- máte v ústech vředy, červené skvrny nebo bulku, která nemizí (NHS doporučuje v takovém případě urgentní termín).
Curaprox DF 820 PTFE

Curaprox DF 820 PTFE je dentální nit s teflonovým (PTFE) povrchem v balení o délce 35 m. Díky hladkému povrchu snadno projde i úzkými mezizubními prostory a bodem kontaktu mezi zuby. Nit používejte podle postupu uvedeného výše a nenahrazuje pravidelné čištění zubů ani návštěvy zubního lékaře.
Často kladené otázky
Jak často a jak dlouho si čistit zuby?
Dvakrát denně, přibližně 2 minuty. Večerní čištění před spaním je nejdůležitější. Použijte fluoridovou zubní pastu a vyčistěte všechny plochy všech zubů.
Má se po čištění zubů vypláchnout ústa?
Ne. Pastu po čištění vyplivněte, ale ústa nevyplachujte. Fluorid tak zůstane na zubech déle. Podle NHS také nepoužívejte ústní vodu bezprostředně po čištění, zvolte jinou denní dobu.
Je lepší elektrický, nebo ruční kartáček?
Podle NHS jsou oba stejně dobré, pokud vyčistíte všechny plochy zubů a použijete fluoridovou pastu. Někomu ale elektrický kartáček usnadní důkladnější čištění.
Je zubní nit opravdu nutná?
Čištění mezi zuby je nutné, protože kartáček se na tato místa nedostane. Můžete použít nit nebo mezizubní kartáček. Zubní lékař vám poradí, co vám sedí lépe.
Před čištěním, nebo po čištění použít nit?
NHS doporučuje použít nit před čištěním zubů.
Jak často chodit k zubaři?
Alespoň jednou ročně. Konkrétní interval určí zubní lékař podle stavu vašich zubů a dásní, někdy bývá častější.
Souvisí onemocnění dásní s dalšími nemocemi?
Studie ukazují souvislost mezi závažným onemocněním dásní a srdečně-cévními chorobami i poruchami erekce. Nejde o prokázanou příčinu, ale dobrý důvod pečovat o dásně a objednat se na kontrolu.
Jak pečovat o zuby s rovnátky?
Používejte měkčí kartáček, mezizubní kartáčky nebo speciální nit a čistěte zuby i po jídle. Postup vám ukáže ortodontista nebo dentální hygienistka.
Zdroje
- NHS: How to keep your teeth clean – https://www.nhs.uk/live-well/healthy-teeth-and-gums/how-to-keep-your-teeth-clean/
- NHS: Gum disease – https://www.nhs.uk/conditions/gum-disease/
- WHO: Oral health – https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/oral-health
- Periodontitis and atherosclerotic cardiovascular disease: consensus report of the Joint EFP/AAP Workshop. J Periodontol. 2013 – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23631582/
- The Association Between Periodontitis and Erectile Dysfunction: A Systematic Review and Meta-Analysis. Am J Mens Health. 2021 – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34013796/
Článek má informativní charakter a nenahrazuje odborné lékařské vyšetření. Výživové doplňky nejsou určeny k léčbě onemocnění a nenahrazují pestrou a vyváženou stravu. Aktualizováno 24. 10. 2026.

