Nakupuji pro

Nakupuji pro:

Věk

Sestavit rodinné předplatné
Tmavý režim

Může stres vyvolat infarkt? Takový má vliv na zdraví srdce

Zdraví

· aktualizováno · 12 min čtení

Přečtěte si více o tom, jaký má stres vliv na srdce nebo hladinu choleterolu, a zda může jeho velké působení zapříčinit infarkt.

Stručně: Dlouhodobý stres je spojený s vyšším rizikem srdečních onemocnění a krátká silná zátěž, například výbuch vzteku, může u rizikového člověka infarkt vyvolat. Stres sám o sobě infarkt „nezpůsobí“, ale zhoršuje faktory, které ho podporují: krevní tlak, spánek, pohyb a stravu. Pomáhá pravidelný pohyb, odpočinek, spánek a mluvit o tom, co vás trápí. Při bolesti na hrudi, která se šíří do ramene, krku nebo čelisti, volejte okamžitě 155 nebo 112.

Určitě pro nikoho z nás není žádnou novinkou, že stres negativně ovlivňuje nejen naše celkové zdraví, ale také jeden z nejdůležitějších orgánů našeho těla: srdce. Pokud je tělo vystaveno stresujícím podmínkám příliš dlouho, riziko srdečních potíží roste. Přinášíme vám proto 4 užitečné rady, jak snížit úroveň stresu a zároveň tak omezit jeden z faktorů, které srdci škodí.

Stres jako takový je v podstatě přirozená reakce organismu na nebezpečí. V našem těle je tato funkce zakódována už od dob našich prvních předchůdců, kteří díky ní dokázali uniknout predátorovi nebo porazit svého soka. Problém nastává, když stres nepřichází jednorázově, ale trvá týdny a měsíce.

Klíčová fakta

  • V mezinárodní studii INTERHEART s 11 119 lidmi po prvním infarktu a 13 648 kontrolami z 52 zemí uváděli lidé po infarktu častěji stres v práci i doma. Trvalý stres v práci byl spojený s přibližně 2,1násobně vyššími šancemi na infarkt (Lancet 2004).
  • Souhrnné analýzy ukazují asi 1,3násobně vyšší riziko ischemické choroby srdeční u pracovního stresu a 1,5násobné u sociální izolace (Annu Rev Public Health 2013).
  • Krátkodobé silné emoce, zejména výbuchy hněvu, jsou spojené s vyšším výskytem srdečních příhod v následujících dvou hodinách (Eur Heart J 2014).
  • Stres se může projevit i bolestí na hrudi a zrychleným tepem (NHS) – proto nelze příznaky podceňovat ani si je vysvětlovat jen stresem.
  • Světová zdravotnická organizace doporučuje dospělým alespoň 150 minut středně intenzivní pohybové aktivity týdně.

Jaký má stres vliv na srdce?

Pokud jsme vystaveni stresujícím podmínkám, přirozenou reakcí těla je zrychlené bušení srdce, které se snaží pumpovat krev rychleji. Důvodem je snaha dopravit co největší množství okysličené krve do svalů, aby tělo dokázalo přejít do režimu „útěk nebo obrana“. Do těla se uvolňují takzvané stresové hormony a spolu s nimi roste krevní tlak. U zdravého člověka a při krátkém stresu se tělo brzy vrací do klidového stavu.

Častý nebo chronický stres může naopak vaše srdce nutit pracovat dlouho na „vysokých obrátkách“. To znamená dlouhodobě zvýšený krevní tlak, a s ním i vyšší riziko srdečního infarktu. K tomu přistupuje další věc: pod tlakem lidé hůř spí, méně se hýbou, hůř jedí a častěji sahají po cigaretě nebo alkoholu. NHS mezi příznaky stresu uvádí právě i změny v chování, například to, že člověk víc pije nebo kouří. Všechno tohle jsou rizikové faktory srdečních onemocnění a stres je tak často „zesilovačem“ dalších rizik.

Infarkt myokardu vzniká tehdy, když je krevní tok do srdce zablokován (NHS). Stres sám tepnu neucpe, ale může se podílet na procesech, které k tomu v dlouhodobém horizontu vedou, a u člověka s již poškozenými cévami může fungovat jako spouštěč příhody.

Co o tom říká výzkum

Vztah stresu a srdce se zkoumá desítky let a závěry jsou poměrně konzistentní.

Dlouhodobý stres. Studie INTERHEART porovnávala lidi po prvním infarktu s lidmi bez infarktu ve 52 zemích. Psychosociální stres byl hodnocen čtyřmi jednoduchými otázkami na stres v práci a doma, finanční stres a velké životní události v posledním roce. Lidé po infarktu uváděli všechny čtyři typy stresu častěji. Trvalý stres v práci byl spojen s poměrem šancí 2,14, trvalý stres doma 2,12 a celkový trvalý stres 2,17. Jde o studii typu případ – kontrola, takže ukazuje souvislost, nikoli důkaz příčiny, ale souvislost je silná a opakovaně potvrzená.

Souhrnné analýzy. Přehledová práce z roku 2013 shrnuje data z prospektivních studií: dospělí se sociální izolací mají 1,5násobně vyšší riziko ischemické choroby srdeční a lidé s pracovním stresem 1,3násobně vyšší. Autoři uvádějí, že stres, hněv a špatná nálada mohou fungovat i jako akutní spouštěče srdečních příhod, a že stres souvisí také s takzvanou stresovou (takotsubo) kardiomyopatií.

Krátké výbuchy emocí. Systematický přehled devíti studií zjistil, že v prvních dvou hodinách po výbuchu hněvu byl vyšší výskyt infarktů a akutních koronárních syndromů, mozkových mrtvic i srdečních arytmií. Neznamená to, že se každý rozzlobený člověk dostane do nemocnice. Znamená to, že u člověka s rizikovými faktory, jako je vysoký tlak, kouření nebo vysoký cholesterol, může silná emoce spustit příhodu, ke které by jinak došlo později.

Tabulka: stres, nebo infarkt?

Bolest na hrudi a bušení srdce se mohou objevit při stresu i při infarktu. Tabulka je orientační, rozlišit je spolehlivě umí jen lékař, proto při pochybnostech vždy volejte pomoc.

Znak Častěji při stresu a úzkosti Častěji při infarktu
Bolest na hrudi může se objevit i při stresu (NHS), často spíš krátká a vázaná na situaci tlak, svírání, „stahování“, trvá minuty a neustupuje
Šíření bolesti většinou zůstává v místě do paže, krku, čelisti, zad nebo břicha
Dýchání zrychlený dech v napjaté situaci dušnost, někdy s pocitem tísně
Další příznaky napětí, neklid, zrychlený tep pocení, nevolnost, bledá až šedavá kůže, slabost
Průběh s uklidněním se zlepšuje po odpočinku se nezlepšuje
Co dělat zklidnit se, pokud jde o známé potíže volat 155 nebo 112

Jaké jsou nejčastější příznaky infarktu?

Podle NHS se infarkt může projevit různě, nejčastější jsou tyto příznaky:

  • bolest na hrudi, kterou lidé popisují jako drtivou nebo svíravou; bolest se může šířit do paže, krku a čelisti,
  • dušnost,
  • nevolnost nebo zvracení,
  • pocit připomínající zažívací potíže, pálení na hrudi, pocit plnosti nebo nadýmání,
  • pocení,
  • bledá, namodralá nebo šedavá kůže.

U žen a starších lidí nebo u lidí s cukrovkou mohou být příznaky méně typické, například jen dušnost, únava nebo bolest v zádech či břichu. Proto neodmítejte neobvyklé potíže slovy „to bude jen stres“.

Jak se mu vyhnout?

Tak jako u všech chorob a zdravotních problémů, i u srdce spočívá prevence ve vyvážené stravě bohaté na vitamíny a minerály. Pomůže strava s dostatkem zeleniny, ovoce a celozrnných potravin. Důležité je však udržovat organismus zdravý nejen po fyzické, ale i po psychické stránce.

Podle NHS se infarktu nedá vždy zabránit, ale riziko lze snížit: nekouřit, pravidelně se hýbat, mít pod kontrolou krevní tlak, cholesterol a cukr, nepřibírat na váze a omezit alkohol. Kontrolu tlaku a krve si nechte provést u praktického lékaře, zvlášť pokud máte srdeční choroby v rodině.

Dostaňte stres pod kontrolu

Jaký má stres vliv na zdraví? Může způsobit problémy s usínáním, zažívací potíže a hlavně je častým důvodem vzniku srdečních onemocnění, která mohou vést až k infarktu. Podle NHS mezi příznaky stresu patří bolesti hlavy, napětí ve svalech, žaludeční potíže, zrychlený tep a změny chování. Zde jsou 4 rady, jak ho zvládat.

#1 Dopřejte tělu i mysli odpočinek

Často nás stresují věci, nad kterými nemáme přímou kontrolu nebo které nedokážeme okamžitě vyřešit. Je třeba si uvědomit, že úlevy od stresu lze dosáhnout, pouze pokud dovolíme své mysli a tělu, aby si odpočinuly. NHS doporučuje promluvit si o svých pocitech s někým blízkým, použít dechová cvičení, plánovat si předem náročné dny a nesnažit se zvládnout všechno naráz. Naopak se nedoporučuje zaměřovat se na věci, které nemůžeme změnit, ani tlumit stres alkoholem nebo cigaretami.

Důležitá je i kvalita spánku: NHS mezi projevy stresu uvádí spaní příliš málo nebo příliš mnoho. Pomáhá pravidelný režim a večerní zklidnění.

#2 Cvičení, které pomáhá se stresem

Pohyb patří mezi rady proti stresu, které uvádí NHS, a zároveň je dobrý pro srdce. Světová zdravotnická organizace doporučuje dospělým nejméně 150 minut středně intenzivní pohybové aktivity týdně, tedy například pětkrát týdně 30 minut. Středně intenzivní znamená, že se při pohybu zvýší tep a dýchání, ale ještě dokážete mluvit. Stačí svižná chůze, jízda na kole nebo plavání. Pokud dlouho nesportujete, začněte pomalu a při pochybnostech se poraďte s lékařem, zvláště máte-li srdeční potíže nebo vysoký tlak.

#3 Pamatujte na cholesterol a krevní tlak

Vysoký cholesterol a vysoký krevní tlak patří mezi hlavní rizikové faktory srdečních onemocnění a stres se k nim přidává. Ve zdravé stravě pomáhá omezit tučné maso, uzeniny a smažená jídla, jíst více zeleniny, luštěnin, celozrnných výrobků a ryb. Pravidelný pohyb přispívá k lepším hodnotám krevních tuků. Hodnoty cholesterolu zjistíte jednoduchým odběrem krve u praktického lékaře. Pokud je cholesterol vysoký, rozhodne lékař o dalším postupu. Více rad najdete v samostatném článku o vysokém cholesterolu.

#4 Dopřejte si relaxaci

Skvělým způsobem, jak se uvolnit, je 15 až 20minutová teplá koupel s příjemnou hudbou. Teplo a klid mohou pomoci uvolnit napětí. Není to léčba a nenahrazuje vyšetření, ale jako součást režimu, který stres snižuje, má smysl. K relaxaci patří také dech: pomalý nádech nosem na čtyři doby a delší výdech ústy pomáhá zklidnit tělo. A pokud máte v okolí někoho, komu se můžete svěřit, využijte ho.

Náš tip na závěr

Vyzkoušejte si doma udělat malý wellness. Stačí vám k tomu jen horká koupel, vonné svíčky a relaxační hudba. Pokud se vám dlouhodobě nedaří stres zvládat, nezůstávejte na to sami. Promluvte si s praktickým lékařem nebo psychologem, protože dlouhodobý stres je zdravotní téma, ne slabost.

Přečtěte si také: Vysoký cholesterol? Máme pro vás 5 užitečných tipů, jak ho snížit

Kdy k lékaři

Volejte 155 nebo 112, pokud:

  • máte bolest na hrudi, která svírá, tlačí nebo se šíří do paže, krku, čelisti či zad,
  • máte náhlou dušnost, pocit slabosti, studený pot, nevolnost nebo bledou, šedou či namodralou kůži,
  • někdo ztratil vědomí a nereaguje normálně, nedýchá (zahajte masáž srdce podle pokynů operátora),
  • nemůžete ani promluvit, protože vám chybí dech.

Na příjezd záchranky počkejte v klidu, vsedě nebo vleže s podloženými zády, a řiďte se pokyny operátora. Podle NHS se při podezření na infarkt doporučuje užít 300 mg kyseliny acetylsalicylové (aspirinu), pokud ji máte a nejste na ni alergičtí. Nejdřív to ale konzultujte s operátorem tísňové linky.

Zavolejte lékaři ještě dnes, pokud:

  • máte opakované pocity bušení srdce, nepravidelný tep nebo náhle větší dušnost než obvykle,
  • se vám bolest na hrudi objevuje při námaze a zmizí po odpočinku,
  • se necítíte dobře a nejste si jistí, zda jde o stres, nebo o srdce.

Objednejte se k praktickému lékaři nebo psychologovi, pokud:

  • máte dlouhodobě vysoký krevní tlak nebo cholesterol, o kterém nevíte,
  • stres vás trápí týdny, špatně spíte, nedokážete se soustředit nebo pijete či kouříte víc než dřív,
  • máte v rodině předčasné srdeční onemocnění,
  • zvažujete začít se sportem po dlouhé pauze.

Pomoc v krizi: Pokud máte pocit, že už to nezvládáte, volejte Linku první psychické pomoci 116 123 (nepřetržitě). Mladí lidé mohou volat Linku bezpečí 116 111.

Často kladené otázky

Může stres vyvolat infarkt?

Dlouhodobý stres souvisí s vyšším rizikem infarktu a krátká silná emoce může u rizikového člověka příhodu spustit. Stres sám o sobě ale není jedinou příčinou. Roli hrají také krevní tlak, kouření, cholesterol, cukrovka a dědičnost.

Jak poznám infarkt od stresu?

Při infarktu bolest na hrudi svírá, trvá a neustupuje po odpočinku, často se šíří do paže, krku nebo čelisti a provází ji pocení, nevolnost nebo dušnost. Pokud si nejste jistí, volejte 155 nebo 112. Raději zavolat zbytečně než čekat.

Jak dlouho po stresu může přijít infarkt?

Studie ukazují zvýšené riziko především v prvních dvou hodinách po výbuchu hněvu. U dlouhodobého stresu jde o riziko, které se nabaluje měsíce až roky.

Jak snížit stres a ochránit srdce?

Pomáhají pravidelný pohyb, dostatek spánku, vyvážená strava, nekouření, omezení alkoholu, dechová cvičení, plánování náročných dnů a rozhovor s blízkými. Při dlouhodobých potížích se poraďte s lékařem.

Může stres zvyšovat krevní tlak?

Ano, při stresu se uvolňují stresové hormony a krevní tlak se krátkodobě zvyšuje. Pokud stres trvá dlouho, může se promítnout do dlouhodobě vyšších hodnot. Tlak si proto nechte pravidelně měřit.

Jaké příznaky infarktu se často přehlížejí?

U některých lidí, zejména u žen, starších a lidí s cukrovkou, se může infarkt projevit jen dušností, únavou, nevolností nebo bolestí v zádech či břichu. Při podezření volejte 155 nebo 112.

Je nebezpečné sportovat při stresu?

Středně intenzivní pohyb je pro většinu lidí vhodný a stres snižuje. Pokud ale máte srdeční onemocnění, nepravidelný tep nebo vám při námaze vzniká bolest na hrudi, poraďte se nejdříve s lékařem.

Zdroje

  • NHS: Heart attack – https://www.nhs.uk/conditions/heart-attack/
  • NHS: Stress – https://www.nhs.uk/mental-health/feelings-symptoms-behaviours/feelings-and-symptoms/stress/
  • WHO: Physical activity – https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/physical-activity
  • Association of psychosocial risk factors with risk of acute myocardial infarction in 11119 cases and 13648 controls from 52 countries (the INTERHEART study). Lancet. 2004 – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15364186/
  • Stress and cardiovascular disease: an update on current knowledge. Annu Rev Public Health. 2013 – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23297662/
  • Outbursts of anger as a trigger of acute cardiovascular events: a systematic review and meta-analysis. Eur Heart J. 2014 – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24591550/

Článek má informativní charakter a nenahrazuje odborné lékařské vyšetření. Při podezření na infarkt volejte okamžitě 155 nebo 112. Aktualizováno 24. 10. 2026.

Pošlete dál

Obsah článku

Související články

Všechny články
2012
na trhu od roku
300 000+
více než 300 000 objednávek
4,8 ★
Google, 343 hodnocení
1 milion+
prodaných kusů
95 %
Heureka doporučuje
Pátek
doručení 20. 11.