Kdo ještě nezažil bolesti kloubů, může se považovat za šťastného člověka. Ono totiž nejde jen o tu bolest samotnou. S ní je totiž, v převážné většině případů, spojen ještě i výrazně omezený pohyb toho kterého kloubu a mnohdy je člověk, kterého postihne kloubní nemoc, delší dobu upoután na lůžko. Pojďme se tedy na lidské klouby podívat podrobněji.

Lidské klouby

💡 Kloubem nazýváme spojení dvou kostí. Díky němu (plus svaly, šlachy, vazy a úpony) dokáže lidské tělo provádět celou škálu různých pohybů. Na jedné kosti je tzv. jamka, na druhé hlavice, která do jamky zapadá. 

Konce kostí pokrývá chrupavka, která zajišťuje pevnost a pružnost kloubu a omezuje vzájemné tření kostí. Kolem konců kostí se nachází dutina se synoviální tekutinou (jinak ji můžeme nazvat maz či mazivo), která je opatřena synoviální membránou. A to celé chrání kloubní pouzdro.

Lidské klouby lze rozdělit na šest typů:

1. kladkový kloub – hlavice jedné kosti zapadá do jamky kosti druhé; takto je umožněn pohyb jen jedním směrem, například loketní kloub, kolenní a prstové klouby
2. čepový kloub (výčnělek a kruhové lůžko) – výčnělek jedné kosti se otáčí v kruhovém lůžku druhé kosti, například páteřní obratle
3. kulovitý či kulový – hlavice jedné kosti zapadá do kloubní jamky kosti druhé; umožněny jsou krouživé pohyby, například kyčelní a ramenní klouby
4. plochý – ploché povrchy kostí se po sobě posunují, např. v chodidle
5. elipsovité skloubení – konec kosti vejčitého tvaru zapadá do elipsovité prohloubeniny na konci druhé kosti, např. v zápěstí
6. sedlový kloub – umožňuje omezený pohyb, a to ve dvou rovinách – toto kloubní spojení se vyskytuje u kořene palce ruky

Největší jsou v těle klouby kolenní, kyčelní a ramenní. K menším patří loket, zápěstí, kotník, anebo drobnější klouby na prstech. Na lebce jsou kosti převážně v pevném spojení, pohyblivá je jen mandibula (dolní čelist), takže díky čelistnímu skloubení můžeme mluvit a jíst.

Synoviální kloub

Z níže uvedeného schématu je patrné, že pro komfortní pohyb kloubu je spojení kostí chráněno chrupavkou, kolem níž je synoviální tekutina, která chrupavku vyživuje a zároveň funguje jako mazivo, dále membránou a kloubním pouzdrem, jež je zesíleno pevnými vazy (pozn.: v koleni jsou vazy i uvnitř kloubu, říká se jim zkřížené).

💡 Kromě synoviálních kloubů existují i jiné jejich druhy. K těm nejvýznamnějším patří takzvaný synatros. Je to skloubení, které nemá dutinu. Patří sem zejména spojení těl páteřních obratlů pomocí meziobratlové ploténky.

Jaká onemocnění kloubům hrozí

Různým onemocněním podléhají spíše starší, již poněkud opotřebované klouby, ale není to pravidlem. Některé kloubní nemoci se nevyhýbají ani dětem.

Revmatoidní artritida, její projevy a léčba

Toto závažné kloubní onemocnění je rozšířeno po celém světě, a právě nejen u dospělých. Postiženy bývají i děti a tehdy se artritida nazývá juvenilní.

U nás se tato kloubní nemoc nazývá rovněž chronická progresivní polyartritida, neboli současný zánět více kloubů s progredujícím charakterem.

Projevy revmatoidní artritidy

Prvními projevy a příznaky obvykle bývají bolestivé drobné klouby prstů rukou, často i zápěstí. Bolesti se objevují brzy ráno, ale i jindy. Ruce nejenže vypadají otekle, ale opravdu oteklé jsou. Kromě toho jsou prsty i zápěstí zatuhlé, a tako ztuhlost může trvat až několik hodin. Během dne zpravidla povolí sama, ne-li, pak je nezbytné užít léky, po nichž se hybnost rukou zlepší. Postupně se přidružují bolesti loketních a ramenních kloubů.

Na nohou cítí nemocný bolest chodidla, nejvíce pod polštářky prstů nohou. Posléze se přidávají bolesti a otoky kolen a hlezenních kloubů.

Další příznaky revmatoidní artritidy

Jak je z popisu patrno, bolestí kloubů nejsou ušetřeny horní ani dolní končetiny. Zpočátku bolí klouby při pohybu, později i v klidu a nedopřejí nemocnému ani dobrý spánek. Kromě kloubových bolestí se nemocná osoba cítí unavená, bez chuti k jídlu, potí se a může mít i zvýšenou teplotu. V kloubech postupně dochází k omezení pohyblivosti.

Projevy revmatoidní artritidy jsou pozvolné

💡 Projevy onemocnění revmatoidní artritidou přicházejí pozvolna, až plíživě. Ojediněle dochází k prudkému postupu nemoci. Projeví se vysokými teplotami, silně oteklými, horkými a zarudlými klouby a celkovou schváceností. Což je, z hlediska rychlé diagnostiky a nasazené léčby, určitě lepší.

U některých pacientů dochází v důsledku revmatoidní artritidy k destrukcím kloubů a ke značným kloubním deformitám. Nejvážnější bývají deformity a omezení hybnosti kolena a loketního kloubu. A naprosto nejzávažnějším výsledkem zánětu a destrukce je srůst konců kostí, takzvaná ankylóza, kdy dojde k totálnímu ztuhnutí kloubu a jeho nehybnosti.

Diagnóza revmatoidní artritidy

Diagnóza revmatoidní artritida lze stanovit laboratorními zkouškami. Pro přítomnost zánětu je důležité stanovení sedimentace červených krvinek a druhým testem je zjišťování přítomnosti revmatoidního faktoru v krvi. Organismus si začne vytvářet protilátky nejen proti cizorodým látkám, ale také může začít směřovat proti vlastním tkáním – autoprotilátky.

Co pomáhá zmírnit obtíže revmatoidní artritidy a jaká je léčba

1. medikamentózní

• analgetika (paracetamol, kodein, aspirin)
• nesteroidní antirevmatika – účinně tlumí bolest, zmírňují zánět
• chorobu modifikující (supresivní) antirevmatické léky (DMARD, tzv. imunosupresiva) – vyvinuty speciálně pro revmatoidní artritidu, protizánětlivý a bolest utlumující účinek nastupuje až po delší době užívání, k těmto lékům patří soli zlata, antimalarika, metotrexát, a další
• kortikoidy – protizánětlivé látky podobné hormonům

2. chirurgická – např. synovektomie

3. celková kloubní náhrada

4. lázně, rehabilitace, dieta dle doporučení lékaře (obecně je známo, že bolesti kloubů zhoršuje konzumace uzenin)

Jaká další kloubní onemocnění můžeme jmenovat

• Osteoartróza 

Je to nejrozšířenější onemocnění kloubů a jeho hlavním příznakem je bolest nemocného kloubu. 

Při běhání, skákání, anebo provozuje-li člověk nějaký sport, kloub sice odolává, ale dlouhodobá zátěž nemusí zůstat bez následků. Jako první bývá postižena chrupavka, která v pozdějším stádiu nemoci může být zcela ubroušená, a to až k povrchu kosti. A tak i kostní tkáň pod chrupavkou se mění a může v ní docházet i k mikroskopickým zlomeninám. Pkud se objeví v kloubní dutině byť i nepatrné úlomky, reaguje kloubní pouzdro druhotnou zánětlivou reakcí. 

Co se děje během osteoartrózy?

Při osteoartróze dochází ke zvýšenému štěpení jednotlivých tkáňových složek chrupavky (makromolekul pojivové tkáně), které převyšuje jejich novotvorbu. Osteoartrotická chrupavka na sebe váže mnohem menší vody než zdravá, a tak má sníženou odolnost vůči tlaku. 

💡 Zdravá chrupavka je bělavá, hladká a lesklá, stárnoucí a poškozená žloutne a kromě toho se snižuje její výška.

Faktory vedoucí ke vzniku osteoartrózy:

• stárnutí – jako prevence může sloužit zdravá strava; lehké, avšak pravidelné cvičení místo jednorázových těžších zátěží; doplňky stravy jako například želatina;
• mechanické faktory – částečné či úplné vykloubení kyčelního kloubu; zvýšená pohyblivost kloubu, takzvaná hypermobilita, neboli kloubní viklavost, kdy jsou klouby nadměrně uvolněné; opakované úrazy a opotřebení kloubu při sportu či jako důsledek některých pracovních profesí; v tomto momentu je také důležité zmínit nepříznivý vliv nadváhy či dokonce obezity na klouby – v důsledku nadměrné tělesné hmotnosti dochází k některým změnám polohy osy kloubu (vbočená kolena, anebo do X), pak je část kloubu přetěžována, což také vede ke změnám chrupavky;
• kloubní zánět – některá chronická zánětlivá onemocnění organismu mohou osteoartrózu vyvolat a vyústit až v degenerativní změny kloubu.

Formy osteoartrózy jsou čtyři

1. s kosmetickým defektem, tj. zhrubnutí a deformace prstů na rukou, většinou koncových článků – jde o Heberdenovy uzly
2. osteofyty – kostní výrůstky na tělech páteřních obratlů, čímž se zužuje meziobratlový prostor a výrůstky tlačí na nervová zakončení (nejčastěji je postižena krční a bederní oblast páteře
3. postižení velkých, váhonosných kloubů – při postižení kolena se jedná o gonartrózu, je-li postižen kyčelní kloub, je to koxartróza.
4. generalizovaná forma, při níž je postiženo více kloubních oblastí – ruce, páteř i některý z velkých kloubů

Diagnóza osteoartrózy

Při určení diagnózy osteoartrózy nepomohou laboratorní testy, zde je rozhodující rentgenologické vyšetření.

Osteoartrotické klouby bolí při zátěži, ale i v klidu. Úlevu přináší léky, antirevmatika. Při dlouhodobém zhoršování obtíží může přicházet v úvahu totální náhrada kloubu, endoprotéza, a to pokud jsou splněny předpoklady k jejímu zavedení. Pak by měly problémy ustát.

• Dna 

Dna patří ke kloubním chorobám, vyvolaným krystaly, a to při zvyšování hladiny kyseliny močové v krvi (hyperurikémie). U některých jedinců se kyselina močová vysráží do krystalů, které se ukládají v tkáních i v kloubních dutinách a tak vzniká chronický dnavý kloubní zánět. 

Tím bývá nejčastěji postižen kloub palce u nohy, ale i klouby jiné; klouby jsou zduřelé, zbarvené do temně ruda; nejvíce k tomuto zvyšování tvorby močové kyseliny inklinují osoby s nadměrnou tělesnou hmotností. Zanedbatelný ovšem není ani dědičný faktor. 

💡 Dna lze poměrně dobře léčit, díky moderním lékům. Důležitá jsou i dietní omezení. Dejte si pozor na puriny, z nich se kyselina močová vytváří. Ve stravě jsou zakázány vnitřnosti, masové výtažky, silné masové vývary, těžké nakládané maso, zvěřina, sardinky a šproty. Vyloučeny jsou i destiláty, těžká vína a vícestupňové pivo. Tto vše zvyšuje hladinu močové kyseliny a může u vás vyvolat akutní dnavý záchvat. 

Vhodnými léky jsou tzv. urikosurika, která pomáhají vylučovat močovou kyselinu močí. Zajímavostí je, že řada savců má enzym urikázu, který dokáže štěpit kyselinu močovou na jednoduché stavební prvky, kdežto člověk tento enzym nemá.

Ale pamatujte, zvýšenou hladinu močové kyseliny mohou mít i lidé, které trápí cukrovka II. typu.

• Chondrokalcinóza – ukládání vápníku v chrupavce kloubu

Jak tedy správně pečovat o klouby

Nejdůležitější je onemocnění předcházet, než se později snažit nemoc zdolat. Důležité je zcela určitě zdravé stravování a cvičení již od mládí. Cvičením posilujete svalstvo a můžete tak dobře a dlouho udržet pohyblivost kloubů. Důležité je snižovat procento tělesného tuku – nadváha totiž klouby velmi zatěžuje.

Péče o klouby

Jestliže už je některý z kloubů poškozený, je péče o něj zcela na místě. Doporučuje se, aby pacienti zařadili pravidelné kratší procházky, cvičení v bazénu a plavání v teplé vodě. Kdo zvládne cyklistiku, anebo alespoň trénink doma na stacionárním kole, rozhodně svému zdravotnímu stavu prospěje. Při jízdě na kole se zapojují jiné skupiny svalů než při chůzi, proto je vhodné oba pohyby střídat. Každodenní pohyb také přispěje ke snížení hmotnosti. 

Vhodným pohybem však nejsou myšleny žádné sportovní disciplíny, gymnastika, míčové hry a podobně. Nemocné klouby je potřeba šetřit, to znamená zatěžovat je méně, ale pravidelně.

Tipy pro péči o klouby

✅ Kdo už má nějaké zdravotní potíže s klouby, může zkusit užívat kolagen a kyselinu hyaluronovou. Vyzkoušet také můžete nejrůznější doplňky stravy, které zlepšují stav kloubů. Skvělým pomocníkem je například přípravek Zerex Arthrex. 

Zerex Arthrex pečuje o zdraví kloubů, přispívá k normálnímu vstřebávání vápníku a fosforu a vyživuje vaše klouby. Tento přípravek je vhodné užívat dlouhodobě vždy 1 kapsli 2x až 3x denně. Zerex Arthrex obsahuje chondroitin sulfát a glukosamin sulfát, vitamín D a vitamín C. 

Všechny tyto látky dohromady působí jako balzám na váš pohybový aparát a pomáhají vám zůstat ve formě i do vysokého věku. Užívá se obvykle několik měsíců a po několikaměsíční přestávce v doplňování látek, které prospívají chrupavce a tím i celému kloubu, zase pokračovat.

Známe důvod, proč mužům vypadávají vlasy. Přečtete si o něm v dalším článku: